Zabere na samice? Do ZOO dorazila nová zebra z Plzně

Rok byla olomoucká zahrada v očekávání. A spolu s ní skupina zeber. 29. května se však dočkali všichni. Ze Zoo Plzeň přicestoval nový chovný šestnáctiletý samec Kayes

„Sbližování zeber je dlouhý, notnou trpělivostí a zkušenostmi provázený proces. Těší nás, že máme příležitost dát chovu zeber další směr, jak naše samice budou na samce reagovat, toť však otázkou,“ vysvětluje zooložka Libuše Veselá.

Zebry Chapmanovy chová olomoucká zahrada od roku 1987. Zakladatelkami chovu tehdy byly Fialka, Vlaďka, Dáša a chovný hřebec Robin. Své poslání rozmnožovat se tehdy naplňovaly beze zbytku. Robina měl vystřídat Mochomůrka z Liberce, ale na samice byl více než jedovatý. Tehdy již stárnoucí zebry se od něj dočkaly pouze agresivity a o nějakém páření nemohla být ani řeč. Zoologické zahrady se potýkaly s nedostatkem chovných samců obecně, a zvrat přinesl až rok 2005 s příchodem hřebce Tylera, který neveselou minulost ukončil. Věříme, že se Kayes vydá v jeho šlépějích. Celkem se v Zoo Olomouc narodilo 28 mláďat.

Zebra Chapmanova je poddruhem zebry stepní, nejhojnější ze všech druhů zeber. Žije v Africe - jižně od řeky Zambezi. Její podkladová barva není bílá, ale nažloutlá, mezi černými pruhy má hnědavé mezipásy a pruhování sahá i na nohy, ale zde je úzké a nevýrazné. Skupině vévodí samec, kterého doprovází klisny s mláďaty. Vůdčí klisna si udržuje odstup od podřízených, vede skupinu při přesunech. Poslední jde obvykle hřebec. Při pasení se jednotlivá zvířata volají a ujišťují navzájem, že jsou v pořádku. Nově příchozí klisny jsou pak ostatními napadány, hřebec je musí bránit, než agrese ze strany ostatních samic alespoň trochu pomine. Zebry se dožívají 20 let. Mohou běžet rychlostí až 55 km/h a jsou vytrvalejšími běžci než kůň.

Pokud uvidíme v africké krajině jejich stádo na větší vzdálenost, přes tetelící se vzduch nebude výrazné vybarvení již tak nápadné, a naopak bude i trochu splývat s pozadím. Střídání kontrastních barev rozostřuje obrys těla. Lovící šelma si proto předem musí vybrat jedince, který se stane její kořistí. Pokud se jí vyhlédnutý úlovek v nastálém zmatku ztratí mezi stovkami jiných zeber, má podstatně menší šanci na úspěch. Pruhování, které je u každého jedince jiné, si musí zapamatovat i samotné mládě, aby svou matku rozpoznalo mezi všemi ostatními zebrami.