V Prostějově chátrá prvorepubliková památka. Kraj ji chce nyní prodat

Špatný stav funkcionalistické budovy, která sloužila jako obytný dům řádových ošetřovatelek pracujících v nedaleké nemocnici, přiměl skupinu občanů k návrhu, aby budova byla kulturní památkou. Vlastník zanedbané stavby Olomoucký kraj ale chce budovu prodat za minimálně šest milionů. Ministerstvo kultury ještě o prohlášení stavby kulturní památkou nerozhodlo.

Jedinečnou funkcionalistickou budovu z roku 1939 navrhl brněnský architekt Eduard Žáček. Stojí v areálu staré nemocnice a bydlely zde řádové sestry – ošetřovatelky v nedaleké nemocnici. Poté dlouho sloužila zdravotnickým účelům.
Od roku 2003 je budova prázdná a chátrá. Má ji v hospodaření Dětský domov, krajská příspěvková organizace. Rekonstrukce však není v jeho možnostech.

Říjen 2015. Skupina občanů Prostějova v čele s architektem Jiřím Zakopalem podává návrh na prohlášení funkcionalistického Domu ošetřovatelek kulturní památkou. Návrh symbolicky podpořili docent Michal Rykl a docent Petr Vorlík, oba z pražské Fakulty architektury ČVUT. Ministerstvo kultury návrh obdrželo, požádalo dotčené orgány o vyjádření a v březnu letošního roku zahájilo správní řízení. O prohlášení budovy kulturní památkou tak bude jasno v květnu.

Prodej za šest milionů

Leden 2016. Rada Olomouckého kraje schválila záměr prodat historickou budovu Domova sester. Stanovuje minimální kupní cenu 6 milionů. Své nabídky mohli zájemci poslat do 29. března. „Přišla jedna obálka, zatím je stále neotevřená. Otevírání obálky se uskuteční na řádném jednání Komise pro majetkoprávní záležitosti dne 9. května, toto jednání je neveřejné. Po otevření obálky komise vyhodnotí došlé podklady, přijme usnesení, kterým dá současně doporučení Radě Olomouckého kraje. Krajská rada na svém zasedání rozhodne o dalším postupu v této věci," popsala aktuální situaci tisková mluvčí Olomouckého kraje Kamila Navrátilová.

Neschopnost kraje?

„Plánovaný prodej je pouze ukázka neschopnosti kraje pečovat o svěřený majetek a snaha zbavit se povinností, které z vlastnictví historicky významné budovy vyplývají," komentuje situaci architekt Jiří Zakopal.

Ten vešel ve známost prostějovské veřejnosti, když bojoval za zachování jezdeckých kasáren. Žádal prostějovské zastupitelstvo o slovo, nedostal jej. Tento postup později kritizovalo Ministerstvo vnitra jako nezákonný. Poté působil v petičním výboru petice za zachování jezdeckých kasáren, petice však vyslyšena nebyla a budova byla na začátku letošního roku zbourána. „Oklepaná fráze, že rekonstrukce by byla příliš nákladná a nevyplatila by se, je výmluva, která má účelově sloužit v očích veřejnosti coby obhajoba vzniklého zanedbaného stavu, je používána jako tvrzení, které se v drtivé většině případů nezakládá na pravdě a proto by se jím veřejnost neměla nechat obelhávat. Pokud ani samotné samosprávní celky, které mají k dispozici odborníky, finance či možnost čerpání dotací k tomu určených, nejsou schopny starat se o své nemovité památky, jak to poté můžete vyžadovat od soukromých vlastníků, kteří též vlastní významné historické objekty a jejichž možnosti jsou oproti krajům a obcím značně omezené," ptá se architekt Zakopal.

Jasno bude v květnu

Občané, kteří návrh ministerstvu předložili, požadují rekonstrukci budovy. Zeptali jsme se, jaké navrhují využití. „Osobně by se nám s kolegou Jeřábkem líbilo budovy využít jako dětský domov, který by v sobě měl zakomponován malou tělocvičnu, potažmo sál a prostor na jižní straně objektu by se mohl využít jako venkovní sportovní hřiště, které by mohlo sloužit i lidem z okolí. Objekt v sobě bez potřeby rozsáhlých stavebních zásahů, skýtá širokou škálu možného využití, počínaje od kancelářských prostor, přes ordinace, až po sociální péči, např. v podobě dalšího domova pro seniory, které jsou již součásti areálu bývalé nemocnice," vyjádřil se Jiří Zakopal.

V současnosti mu ale nezbývá než čekat na rozhodnutí o prohlášení stavby kulturní památkou a na rozhodnutí o prodeji. O všem by mělo být jasno v květnu. Situaci budeme dále sledovat.

-jač-