Prostějovský "bojovník za svobodu" čelí problémům kvůli své minulosti

Vedení Českého svazu bojovníků za svobodu se potýká se značenými problémy, na které v poslední době upozorňuje třeba Česká televize. Ale ani předseda prostějovské pobočky protifašistických bojovníků neoplývá minulostí, na kterou by mohl být hrdý.

Před několika týdny vyšlo najevo, že z kdysi respektované organizace jsou vylučováni nepohodlní členové, ve vedení působí někteří lidé s minulostí v komunistické Státní bezpečnosti a jako řadoví členové začínají působit lidé jako je Jana Bobošíková či prezidentům mluvčí Jiří Ovčáček. Naopak lidické ženy, které přežily vypálení vesnice nacisty, Svaz na protest opustily. Ministr obrany Martin Stropnický už dal najevo, že bude prověřovat hospodaření organizace, na jejíž chod stát přispívá. Naopak prezident Zeman před dvěma lety udělil vyznamenání kontroverznímu lídrovi svazu Vodičkovi, u nějž vyšlo najevo, že má na krku několik exekucí.

Jak zjistil Hanácký Večerník, bojovníci za svobodu mají značné problémy i na regionální úrovni. Prostějovskou buňku vede důchodce a bývalý voják Zbyněk Zubalík. Ten mimo jiné figuruje v evidenci zájmových osob Státní bezpečnosti, což ještě nemusí znamenat, že působil jako její agent, ale minimálně to nelze vyloučit, pokud jsme neviděli jeho lustrační osvědčení.

Donášet měl Zbyněk Zubalík vojenské zpravodajské službě, alespoň je veden v internetové evidenci Archivu bezpečnostních složek. V seznamech figuruje pod krycím jménem „Jiří“.

Zubalík obdržel v květnu loňského roku ocenění od spolku Červené barety, jehož místopředsedou je bývalý voják Michal Mucha, který před dvěma lety kandidoval do zastupitelstva za komunisty. Spolu se Zubalíkem dostali cenu třeba politici Alois Mačák, Pavel Smetana, Ivana Hemerková, Josef Augustin či Alena Rašková. Předávání odznaků se uskutečnilo v obřadní síni prostějovské radnice. Podle kritiků akce šlo jen o to, že si skupina přátel navzájem pozvedla svá ega a zároveň úspěšně podlézala komunálním politikům.

Samotný Zubalík kritiku odmítá. Sloužit celý život armádě totalitního státu a donášet kontrarozvědce podle něj není v rozporu s proklamovaným bojem za svobodu.  „Nevidím v tom problém. Ta služba nebyla jednoduchá, celý život jsem byl na vojně. Na té vojně jsem si nevybíral co mám dělat. Dělal jsem to, co všichni ostatní. Byl jsem ve zpravodajské službě, dělal jsem průzkumové záležitosti. To není špionáž,“ odpověděl na náš dotaz samotný Zubalík, který působil jako vojenský oficír. Jeho motivace působit v protifašistickém svazu je v rodině. „Můj otec byl legionář a pod jeho vlivem jsem do Svazu vstoupil. U nás se všechno točilo kolem těch legií,“ vysvětluje.

Paradoxní je, že je v některých zdrojích uváděn jako válečný veterán druhé světové války, což je vzhledem k ročníku narození 1929 velmi nepravděpodobné.

-ms-