Zemřel významný olomoucký historik Josef Bieberle

Doc. PhDr. Josef Bieberle, CSc. zemřel 12. ledna 2018 krátce před svými 89. narozeninami.

Josef Bieberle se narodil 19. ledna 1929 v Lošticích. Po maturitě na gymnáziu v Litovli začal v roce 1948 studovat dějepis a češtinu na nově založené Univerzitě Palackého v Olomouci. Během studia nastoupil na Katedru marxismu-leninismu, kde zůstal až do roku 1959, kdy přešel na Katedru historie. Ve svých výzkumech se zabýval dělnickým hnutím a levicovou politikou v době první republiky, ale věnoval se i do té doby tabuizovaným tématům německé menšiny (především německým odpůrcům fašismu ve 30. letech na Olomoucku).

V letech 1964–1966 byl Josef Bieberle děkanem Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Kvůli svému aktivnímu zapojení do obrodného procesu Pražského jara byl v roce 1970 vyhozen z univerzity a byla mu zakázána publikační činnost. Své práce z tehdejší doby publikoval pod jmény své manželky a přátel. Léta normalizace strávil jako pracovník Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, kde pracoval nejprve jako knihovník a později se věnoval katalogizaci grafiky.

V roce 1990 byl rehabilitován a vrátil se na Univerzitu Palackého, kde setrval do odchodu do penze v roce 1992. Od té doby se až do své smrti nadále věnoval historickému výzkumu. Své práce publikoval především v kulturně-historické revue Střední Morava a obsáhlejší práce vydával knižně. Zabýval se regionálními politickými dějinami, zdůrazňoval nutnost věnovat se i dějinám německé menšiny na Olomoucku a napsal i několik studií o významných regionálních osobnostech (např. Richard Fischer, Rudolf Zischka ad.).

Dlouhodobě se také zabýval dějinami Univerzity Palackého, ke kterým vydal několik článků, knihu (Univerzita Palackého v Olomouci. Z historie a každodennosti akademické obce 1945–1990. Olomouc 2016) i osobní vzpomínky (Univerzita vážně i úsměvem. Olomouc 2010). Svůj barvitý život popsal v pamětech Letopis intelektuála ze zatracené generace (Olomouc 2010).

Martin Hájek

Foto: Žurnál UPOL