Všechna temná zákoutí rozpočtu města Olomouce pro rok 2016

Radnice schválila návrh rozpočtu města Olomouce na rok 2016. Čekalo se na něj poměrně napjatě, a opozice neskrývá své zklamání - dluh města, jedno z hlavních témat minulých komunálních voleb a bezpochyby ústřední téma voleb příštích, se v podstatě nezmenšuje. Současně je stávající koalice velmi optimistická, co se týče snižování městského dluhu v letech následujících. Stojí taková úvaha na reálných základech? Rozpitvali jsme proto nový městský rozpočet na kousky a přinášíme vám jeho srozmitelný výklad. Konec konců, ovlivňuje život nás všech, kteří v Olomouci žijeme.

Na investice vodárenských sítí putuje zase málo. Proč, nikdo nevysvětlil

Na investice je v rozpočtu 356 milionů korun, což je oproti 281 milionům z le-tošního roku navýšení; jeho většinu však tvoří investice do vodárenství na obnovu sítí. Zde ale platí povin-nost, kterou město stanovilo samo sobě Plánem obnovy, investovat ročně minimálně 115 milionů.Tato částka se v posledních letech nikdy nedodržela; proč, nikdo nikomu nikdy nevysvětlil. Samo sobě město sankce neudělí. Letos rozpočet počítá s částkou 93,2 milionu, ale loni to bylo třeba jen 33,5 milionu.

Komentář redakce:

Peněz, které putují na obnovu sítí, je leto sice víc než dřív, ale pořád to nedosahuje. I zde, tak jako jinde, narážíme na divnou struk-turu akciové společnosti a pronájem Veolii se nyní jeví jako značně nevýhodný. Město přitom vybere za pronájem sítí každoročně částku přes 100 milionů korun. Nikdo ale nemá přístup do čísel hospodaření Kosatíkovy firmy; s ohledem na to, že Veolia spravuje „půlku” Moravy, jsou výroční zprávy co se týče pouze Olomouce v podstatě k ničemu. Opoziční hnutí ProOlomouc hned dvakrát iniciovalo na Zastupitelstvu nutnost zvýšení investic do vodárenských sítí, a aktivita nakonec zřejmě padla na úrodnou půdu, jakkoli ani letošní investiční příspěvek není v zákonné výši.

Dluh radnice se snížil, zase se ale zvýší. Přesto je koalice „divně” optimistická

Jestliže v roce 2014 činil dluh olomoucké radnice přesně 2,145 miliard korun, v roce 2015 poklesl na 2,042 miliard a návrh rozpočtu na rok následující počítá s dluhem 2,071 miliardy. V době ekonomického růstu se to zdá zvláštní, je tomu ale tak. Splátky jistin a revolving by přitom měly činit 101 milionů korun, úroky 45 milionů, a do akvaparku pošleme celých 43 milionů korun. Jinými slovy, pokud by předchozí koalice (ze stejných stran, jako je ta nynější) měly rozum, dávno jsme mohli mít nejenom nový zimák. Radnice dále předpokládá, že do roku 2018 poklesne dluh města na 1,934 miliard korun; jakým výpočtem k takovému číslu přišla, je redakci neznámé. Co se týče dlouhodobého výhledu, je Staňkova koalice ještě optimističtější: počítá s poklesem radničního dluhu až k hranici pod jednu miliardu korun do roku 2025.

Komentář redakce:

Nepřikládáme odhadům na dalších deset let žádnou váhu. Jedná se jen o bezcennou politickou proklamaci, která má pouze za cíl získat politické body a „ukázat”, že „my” myslíme i na budouc-nost. Kdo však ponese za deset let politickou zodpovědnost, pokud slib nebude splněn? Noví náměstci se budou vymlouvat na staré a staří budou předsedat třeba správním radám městských akciovek. Informaci proto nepřikládáme význam.

Výdaje: Provoz Magistrátu stojí víc, než celé Technické služby. Dává to smysl?

Skoro 552 milionů nás bude v roce 2016 stát provoz Magistrátu, z toho mzdy úředníků činí bezmála 317 milionů korun. Znamená to, že každého občana stotisícového města stojí magistrátní úředník přes tři tisíce měsíčně. Naproti tomu Technické služby budou hospodařit pouze s rozpočtem 150 milionů, a celkově jde na provoz všech veřejných služeb částka 534,5 milionu korun; jinými slovy: všechny tramvaje, popelářská auta a jejich provoz, údržba osvětlení a komunikací, to všechno stojí stejně, jako vytápění radnice a platy jejích zaměstnanců. Rozporuplných položek ale najdeme v rozpočtu více: například za vysílání TV Morava a ZZIP zaplatí daňovýpoplatník nově celkem 3,4 milionu korun. V meziročním srovnání se ale třeba školám a školkám ukrojilo skoro 5 milionů.

Komentář redakce:

Provoz Magistrátu je ošemetná věc; někteří úředníci tam sedět zkrátka musí, protože jejich existence je dána zákonem a jejich agenda je pro stát (Stavební úřad). Město tedy tento výdaj nemůže příliš ovlivnit. Přesto, Magistrát se může „pochlubit” nyní zhruba 800 (sic!!) zaměst-nanci na své výplatní pásce; pro srovnání, v roce 1989 měla táž radnice změstnanců asi jen sto. Mimo jiné to jednoduchým dělením obou čísel říká, že průměrný úředník si měsíčně vydělá asi 33 000 korun. I proto v tomto srovnání působí 133 milionů pro školy a školky jako výsměch lidem, kteří mnohdy skutečně něco dělají.

Jak kontrolovat hospodaření městských akciovek? Nijak, nejde to. K číslům se skoro nedostanete

Městské akciovky jsou téma, které je tak nesnadné uchopit, že se málokterý politik, včetně opozičních, do něj pouští. Přinášejí totiž hned několik věcí, které jsou zralé spíš na dlouhodobou celospolečenskou diskusi, pokud možno co nejvíce veřejnou, než na rychlé a populistické řešení. Prvním problémem je jednoduchá otázka, k čemu je vlastně potřebujeme. Jestliže nám pan Jančura na celostátní úrovni jasně dokázal, že komerčně vedená vlaková doprava může fungovat a funguje lépe, než státní České dráhy, zdali náhodou není totéž v bleděmodrém i městská doprava. Jinými slovy: Je tramvajová a autobusová doprava veřejnou, nebo komerční službou? Pokud platí za b), k čemuž vývoj tak nějak směřuje, pak je nejen u této společnosti otázkou, proč v ní drží město jakýkoli podíl, a zda by privatizace nevedla ke zlevnění jízdného a zkvalitnění služeb. Druhou otázkou je samozřejmě obsazení představenstev těchto společností, v nichž nehraje odbornost žádnou roli; firmy slouží jako odkladiště všech vys-loužilých politiků, a hemží se lidmi, jako je například Ivan Kosatík. Zda se jedná skutečně o veřejnou kontrolu ze strany města, anebo o korupci, nechť posoudí čtenář sám. Za třetí, máme obrovský problém s tím, vidět do čísel hospodaření těchto „firem”. „Jak upozornili nedávno na zastupitelstvu kolegové z ANO, městské firmy město jako vlastník neřídí, nedává jim úkoly a nekontroluje je. Koalice sice zadala audit Dopravního podniku, o změně přístupu, lepším ve-dení akciovek a případných úsporách pro město zatím nepadlo ani slovo,” píše se na facebooku opozičního hnutí ProOlomouc. Zastupitelé nemají informace o hospodaření a řízení akciovek. Zastupitelstvo totiž schvaluje jen lidi do orgánů, změny stanov apod. K dispozici jsou jen zpětně výroční zprávy, které by měly být přístupné každému. Akciovky totiž podle informací Večerníku nekontroluje ani Finanční výbor zastupitelstva.

-red-