Antonín Hlavinka Telemedicína ve FNOL pomůže diagnostikovat a léčit na dálku

Ve FNOL připravuje strategii digitalizace zdravotníctví v Olomouckém kraji v návaznosti na celonárodní eHealth program, jehož cílem je elektronická karta pacienta, která bude dostupná pro všechny občany a poskytovatele zdravotní péče nejen v ČR, ale i v celé EU. Jako ICT koordinátor v NTCM (Národním telemedicínském centru), je zodpovědný za zavádění nejmodernějších technologií v oblasti digitálního zdravotnictví v ČR a je zároveň členem úzkého poradního týmu ministra zdravotnictví pro zavádění inovací a technologií ve zdravotnictví.

Co si můžeme v Česku pod pojmem telemedicína představit?
Obecně taková technologie, které umožní se spojit lékařem a prodiskutovat svůj zdravotní stav na dálku. A tomuto nástroji se říká telemedicína, která používá informační a komunikační technologie pro poskytování zdravotních služeb na dálku. Jako telemedicínu tedy označujeme takové aplikace a služby, které slouží ve zdravotní péči (včetně prevence, diagnostiky, léčby či léčebné rehabilitace) a které umožnují, byť jen dílčí rozhodnutí či výkon v rámci poskytovaných zdravotních služeb. Telemedicína je disciplínou v rámci eHealth (elektronické zdravotnictví pozn. red). 

Telemedicína využívá k přenosu dat hlasové služby, obrazové služby a také datové služby. Co to znamená? Telemedicínou se může považovat například i to, když si zavolá lékař a pacient. Telemedicínská konzultace je také v případě, kdy si volá lékař s lékařem, či jiným zdravotnickým personálem. Typickým příkladem telemedicíny je sdílení obrazové dokumentace typicky např. rentgenového snímku a následná konzultace, či popis snímku v jiném zdravotnickém zařízení.

Co vlastně dělá Národní TeleMedicínské Centrum v této oblasti?
Národní telemedicínské centrum při Fakultní nemocnici Olomouce je lídrem v oblasti využití nových informačních a komunikačních technologií v oblasti zdravotnictví. V loňském roce se stalo prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví kompetenčním centrem pro telemedicínu v ČR. Dlouhodobě se zabývá nástroji, které slouží ke sledování zdravotního stavu a to zejména chronicky nemocných pacientům. Zde se jedná o vzdálený monitoring chronicky nemocných pacientů zejména se srdečním selháním, diabetem, plicními onemocněními atd. Součásti monitoringu je také vzdálená komunikace s pacientem, předepisování léků apod. 

V současné době vytváří nástroj pro vzdálenou komunikaci mezi lékařem a pacientem a také nástroj pro jednoduché online objednání léku pro pacienty Fakultní nemocnice Olomouc. Národní telemedicínské centrum spolupracuje v rámci svého působení i s dalšími vědecko-výzkumnými organizace na vývoji nových technologií, které by zjednodušili a zefektivnili poskytování zdravotní a sociální péče. V realizaci je spolupráce s Vysokou školou Báňskou v oblasti vývoje senzorů, které by dokázaly sbírat data o zdravotním stavu pacienta v domácím prostředí a odesílat je danému poskytovateli péče. Následná analýza dat a jejich správné vyhodnocení za použití nástrojů s prvky umělé inteligence je založena na spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně. 

Národní telemedicínské centrum realizovalo a je aktivní ve velkém množství mezinárodních projektů, kde se snaží přenést fungující telemedicínské systémy do prostředí ČR.

 

 

Zaznamenáváte v době pandemie zvýšený zájem o telemedicínu, jaký to má vliv na rozvoj telemedicíny v ČR?
Pandemie koronaviru obecně akcelerovala elektronizaci “čehokoliv”, což je logické v situaci, kdy lidé mají omezenou možnost fyzického kontaktu. Ve světe i u nás se objevila řada nápadů, iniciativ a řešení, které by měly napomoci zpomalení šíření viru nebo léčbě nemocných. U nás jsou nejznámější např. výroba plicních ventilátorů na ČVUT, roušek z nanovláken na TUL nebo 3D tisk na dalších univerzitách. Pokud bychom se na věc podívali čistě z telemedicínského hlediska, tak se tomu blíží např. řešení na Mapy.cz sledující kontakt s nakaženými nebo návrh chytré karantény.

Současná situace způsobila omezení při poskytování zdravotní a sociální péče, došlo k uzavření mnoha ambulancí a díky tomu pacienti na svá pravidelná a preventivní vyšetření čekají až do odvolání. Situaci, která nastala je možné řešit právě prostřednictvím nových digitálních technologií, tedy telemedicíny.

Jak běžný občan, či běžný lékař přijímá takovéto inovativní přístupy?
Obecně přístup k novým technologiím je všeobecně problematický a je nutné na těchto řešeních spolupracovat od začátku jejich vývoje se všemi cílovými skupinami. Postupně přibývá lékařů, kteří jako uživatelé používají v denní praxi nové technologie a uvědomují si, že jejich použití je možné i v rutinní klinické praxi a usnadní tak komunikaci s pacientem. Typickým příkladem, kde nové technologie mohou pomoci, je nastavení léčby u nově diagnostikovaných pacientů tak, aby lék, který nově užívají byl maximálně efektivní a umožňuje to i zpětnou vazbu, zdali pacient léky bere.

 

Pro některé uživatele to může působit jako tzv. velký bratr, který je sleduje, nicméně je důležité dostatečně vysvětlit přínos, který tyto technologie pacientům nabízí. Pacienti, kteří jsou v seniorním věku, používají tyto nástroje ve spolupráci se svými rodinnými příslušníky, kteří jim pomáhají s jejich obsluhou a mají sami kontrolu nad vývojem zdravotního stavu svých rodičů a prarodičů. Telemedicínské technologie jsou tvořeny tak, aby byly co nejjednodušší pro použití a nestresovaly pacienty a na druhé straně nepřidávaly práci lékařům.

Jak jste ve FNOL a NTMC konkrétně reagovali na tuto novou situaci?
Samozřejmě, že i ve FNOL jsme nezůstali pozadu, hned na začátku jsme spustili stránku covid.fnol.cz, která kromě řady rad a doporučení obsahuje i chytrý dotazník, který dává lidem doporučení, jak dále postupovat v případech, kdy u sebe sledují některé vybrané symptomy nemoci. Dalším krokem je zavádění automatizovaného měření teploty pomocí termokamer. S tímto řešením jsme přišli ještě dříve, než se jej ministerstvo rozhodlo zavést do všech nemocnic. Snažíme se ale o co nejvíce účelné řešení, a proto hledáme i další inovace nad rámec doporučení. Systém termokamer proto doplňujeme o automatické sledování fyzických odstupů ve vybraných prostorách nemocnice nebo automatickou detekci kašle.

 

Dále nástup pandemie významně zvýšil poptávku lékařů po vzdálených konzultacích. Urychlili jsme proto vývoj našeho vlastního řešení a v horizontu dní spustíme komplexní nástroje v podobě virtuálních čekáren a ordinací, které umožní snadnou komunikaci lékaře a pacienta prostřednictvím videohovoru, jednoduchou tvorbu pacientského záznamu, tvorbu dotazníků pro pacienty čekajících na telekonzultaci a další služby s cílem udělat celý nástroj maximálně efektivním a účelným.