Tomáš Grygar (Svobodní): Odbory železničářů vyzvaly své členy, aby kandidovali ve volbách a uchránili monopol na železnici. To nesmíme připustit!

Svobodní jsou stranou, která napoledy vybojovala v osobě Petra Macha post europoslance, dlouhodobě se vymezují proti dotacím a proti euru, a zasazují se o co nejliberálnější trh. Jaká témata ale mají připraveny pro komunální, respektive nyní krajskou úroveň? "Narozdíl od většiny ostatních politických stran jsme rovněž přesvědčeni, že kraj nelze zadlužovat ani z toho důvodu, aby kofinancoval mnohdy naprosto nesmyslné a Evropskou unií z části dotované projekty," říká přední kandidát Svobodných v Olomouckém kraji do krajských voleb Tomáš Grygar.

Co nabízejí Svobodní v krajských volbách? Z dálky vnímám vaše témata jako ta, která mají platnost na národní a evropské úrovni. Co nabízíte kraji?

Svobodní dlouhodobě prosazují myšlenku striktně omezené veřejné moci, která zasahuje do života lidí v co nejmenší míře. Tuto myšlenku prosazujeme nezávisle na tom, zda se jedná o politiku na úrovni evropské, národní, krajské či komunální. V očích veřejnosti obvykle existuje politika jen jedna: dobrá, nebo špatná. I z krajské úrovně se pochopitelně dá pozitivním způsobem ovlivnit život občanů. Přestože Olomoucký kraj nepatří ke krajům největším, nese poměrně velkou dluhovou zátěž. Svobodní budou prosazovat, aby rozpočet kraje byl vždy vyrovnaný nebo přebytkový. Výjimku mohou za určitých okolností představovat jen deficity z důvodu zvlášť ničivé přírodní katastrofy, jako třeba povodně. Narozdíl od většiny ostatních politických stran jsme rovněž přesvědčeni, že kraj nelze zadlužovat ani z toho důvodu, aby kofinancoval mnohdy naprosto nesmyslné a Evropskou unií z části dotované projekty. V následujícím volebním období se bude rovněž řešit otázka nového tendru na železniční dopravu objednávanou krajem. To představuje velkou šanci pro liberalizaci a deregulaci na linkách, které objednává kraj. Všiml jsem si, že například Odborové sdružení železničářů vyzvalo své členy, aby kandidovali v krajských volbách a uchránili tak České dráhy před konkurencí soukromých dopravců. Monopol státních drah nesmíme připustit. Jak říkal můj oblíbený ekonom a právní teoretik F. A. Hayek, tak konkurence přestavuje nikde nekončící proces objevování a nejlepší možný způsob ekonomické koordinace. Nejideálnější by samozřejmě bylo, kdyby dopravci soutěžili o své zákazníky na volném trhu, nikoliv u kraje o dotace. Kraj je však na druhé straně v této otázce částečně omezen legislativou. Že je ale potřeba dotace přinejmenším snižovat a celé odvětví deregulovat, je jasná věc. Svobodní se rovněž staví kriticky k finanční participaci kraje na tvorbě průmyslových zón. Až absurdně působí plán na stavbu průmyslové zóny Přerov-Bochoř, která by měla vyrůst na místě dosavadního letiště, které má být podle mnohých úvah srovnáno se zemí. Připomeňme, že ještě před několika lety chtěli politici napříč politickým spektrem toto letiště přestavět na mezinárodní veřejné letiště pro civilní dopravu. Do modernizace, kterou jsme již před čtyřmi lety silně kritizovali bylo nakonec z veřejných peněz (především z rozpočtu kraje a města Přerova) nalito zhruba 200 milionů korun. Dnes má být letiště zřejmě srovnáno se zemí. I to dotazuje absurditu dotační politiky Olomouckého kraje. I když krajští plánovači vymyslí nový projekt, výsledek bude nevyhnutelně stejný. Jednou z povinností zastupitelstva kraje je rovněž přijetí zásad územního rozvoje coby jednoho z nástrojů územního plánování. Tvorba jednotlivých územních plánů se pak do určité míry odvíjí právě od zásad územního rozvoje kraje. Svobodní učiní maximum k tomu, aby byla v co největší možné míře poskytnuta skutečná ochrana vlastnických práv soukromoprávních subjektů. Kolektivní práva nemohou být automaticky nadřazována právu vlastnickému.

Jaký je koaliční potenciál Svobodných v Olomouckém kraji?

Menší politické strany jako Svobodní, z důvodu proporcionálního volebního systému často rozhodují o tom, zda se danou koalici vůbec podaří sestavit. Politologové zde hovoří o tzv. „vyděračském potenciálu“. Nemyslím si tedy, že by koaliční potenciál Svobodných pro krajské volby byl nějak zvlášť malý. Říkáme však, že do koalice bychom určitě nešli za každou cenu. Na základních věcech jako je vyrovnaný rozpočet, snižování dotací a nepodnikání kraje, budeme v každém případě trvat. Dopředu vylučuji koalici s KSČM. Povolební koalici si naopak umím představit třeba s ODS nebo se Soukromníky. Bude ale pochopitelně záležet na jejich krajském volebním programu a na lidech, kteří se objeví na kandidátce.

Jak se stavíte k iniciativě Ivana Langera, který už dlouho veřejně prohlašuje, že Svobodní, ODS a TOP by se měly spojit?

Nebráním se ad hoc spolupráci. Jak jsem řekl, s ODS si umím za určitých předpokladů reálně  představit i spolupráci koaliční. Spojování, respektive slučování těchto stran je pro mě však nepřijatelné. Svobodné jsme zakládali právě z toho důvodu, že ODS ustoupila z ekonomického liberalismu, zvyšovala daně, zaváděla nesmyslné regulace nebo třeba podpořila Lisabonskou smlouvu. Členové Svobodných zkrátka neměli koho volit. V ODS sice nastaly určité změny, nicméně podle mě stále nejsou dostatečné. Z nedávných vyjádření některých předních představitelů ODS jsem dokonce usoudil, že jsou stále přesvědčeni o tom, že zvyšování daní jejich vládou v době hospodářské krize byl správný krok. Absurdní. ODS je nám ze současných parlamentních stran názorově asi nejblíže, nicméně ke slučování nevidím sebemenší důvod. Sloučení Svobodných a TOP 09 je pak podle mého názoru vyloučeno absolutně. TOP 09 v podstatě nepokládám za pravicovou stranu, v některých věcech jsou levicovější než ČSSD. Jako pravicový volič jsem ve druhém kole prezidentských voleb třeba nemohl hlasovat ani pro jejich lídra Karla Schwarzenberga. Nepřekonatelnou překážkou ve spojení je rovněž jejich neomezený obdiv a vzhlížení k EU.

Kraje jsou rozpočtově závislé na dotacích. Jak s tím naložíte, když rétorika Svobodných jakékoli dotace v podstatě zavrhuje?

Kraje dostávají od státu finanční prostředky, aby vůbec mohly plnit úkoly, které na ně stát přenesl. Na výkon samostatné působnosti kraje toho příliš nezůstane. Finanční prostředky, které kraj získá, mají podle Svobodných primárně směřovat na zajištění nezbytné krajské infrastruktury (jako je oprava a stavba silnic), na zajištění bezpečnosti obyvatel v rámci věcné a místní působnosti kraje a na řádný provoz těch škol, jejichž zřizovatelem je Olomoucký kraj. Financování krajů, stejně jako celé krajské zřízení, které prakticky přesně kopíruje krajské uspořádání vytvořené komunistickou totalitní diktaturou k lednu 1949, pokládám za velmi špatné. Daleko lepší by podle mého názoru bylo zemské uspořádání s členěním na Prahu, Čechy, Moravu a Slezsko s větší mírou samosprávy. Peníze by měly zůstat v kapsách občanům, v druhé řadě pak obcím a zemím. Současný centralismus, přerozdělování a příliš velká závislost samosprávy na státu je stěží slučitelná se svobodou. 

V čem vidíte ekonomický potenciál kraje?

V Olomouckém kraji žije spousta inteligentních a pracovitých lidí, jsme regionem s krásnou přírodou. Jsme však stejně jako ostatní kraje svazováni spoustou zbytečných regulací, vysokými daněmi a nesmyslným přerozdělováním hodnot, které se v kraji vytváří, na což obzvláště Morava doplácí.

Myslíte, že volebním výsledkem zahýbe Rozbořilova kauza?

Nemyslím si, že by kauza hejtmana Rozbořila nějak zásadněji zahýbala s výsledkem voleb. Možná ubere ČSSD pár procent hlasů, nebude to podle mě ale nic podstatného. Pokud je mi známo, pan Rozbořil v krajských volbách už ani kandidovat nebude. Byť s celou řadou kroků hejtmana Rozbořila nesouhlasím, rozhodně mu nevytýkám, že odmítl na post hejtmana rezignovat. Přestože se mnou většina veřejnosti možná nebude souhlasit, jsem přesvědčen, že presumpce neviny musí platit i pro politiky. Pokud by mělo zahájení trestního stíhání hejtmana Rozbořila či lidí kolem něj nezbytně vést k jeho rezignaci či sesazení, získají represivní složky státu (státní zastupitelství a policie) nástroj, jak zlikvidovat kteréhokoliv zvoleného politika.

Vlastimil Blaťák