Miroslav Žbánek: „Město Olomouc platí na pokutách desítky milionů”

Předseda kontrolního výboru Magistrátu a opoziční zastupitel Miroslav Žbánek (Hnutí ANO) je znepokojen tím, že radnice platí příliš mnoho peněz na pokutách, které ve většině dostává za chybnou administraci evropských projektů. Od roku 2007 se podle jeho slov jednalo o zhruba 50 milionů korun, které město muselo zaplatit, dalších 33 milionů reálně hrozí. Znepokojivá slova nelze v kontextu událostí posledního týdne neporovnat s plánovanými příjmy radnice po zvýšení daně z nemovitosti.

Koalice v minulém týdnu navrhla zvýšit o sto procent daň z nemovitosti. Co na to říkáte?

Myslím si, že koaliční strany, když budu hodně tvrdý, udělaly za poslední rok už druhý podvod na voliče. Tím prvním bylo urychlené sestavení velké koalice po podzimních volbách a snaha zachovat si dlouholetý mocenský monopol. Tím druhým podvodem je právě tato daň. Přitom obhajoba tak šíleného zvýšení, že hlavním důvodem je daňový propad, není zcela pravdivá. Já nezpochybňuji, že peníze městu chybí, jde o to říct občanům popravdě, proč.

Proč?

Celkové daňové příjmy města jsou dnes zpátky na hranici roku 2008. Daňový propad na začátku roku byl způsoben propadem spotřební daně a vratkou za DPH, jak uvedlo ministerstvo financí. Už v červenci by se podle jeho odhadů měl propad srovnat a do konce roku bude příjem z DPH dokonce vyšší, než loni. A tuto informaci vedení města má. Jen hledá zástupné argumenty. Důvody proto hledejme spíše v dlouhodobě špatném hospodaření radních. Rozpočet neúměrně zatěžují náklady na splácení dluhů, nerozvážné investice typu akvaparku, nevýhodné stěhování úřadu do Namira a v neposlední řadě taky špatný management evropských projektů. Výše pokut udělených dotačními úřady je za posledních osm let zhruba padesát milionů! Navíc reálně hrozí, že město dostane dalších třiatřicet milionů. Pak samozřejmě nejsou peníze na kofinancování nových investic.

Důvodem, proč město tyto pokuty dostalo, je tedy špatný management?

Těch důvodů je samozřejmě mnohem více. Hlavním je ale špatná administrace veřejných zakázek. Ty jsou často úřady přímo označeny za netransparentní a diskriminační.

Jakým způsobem se na městském zadlužení podepisuje ztrátové hospodaření městských akciovek?

Musíme rozlišovat. V představenstvech a dozorčích radách těchto firem dnes sedí politici. Ano, i my jsme za naše hnutí nominovali své zástupce. Jinak bychom neměli zpětnou vazbu, jak to v těch podnicích chodí. A chceme prostřednictvím našich zástupců hovořit do jejich cho-du. Je to ale dlouhodobý nešvar. Management těch společností dělá celou řadu strategických rozhodnutí, které by měly být třeba v kompetenci představenstva. To bývají zpravidla politici a ne skuteční odborníci na danou oblast. Na druhou stranu za symbolickou odměnu do vedení odborníka seženete těžko. Navíc nesmí být ve střetu zájmu.Pokud jde o ziskovost těchto společností, kromě Městských lesů většina těchto společností zajišťuje veřejnou službu. Čistý zisk je proto potřeba poměřovat nejen účetnictvím, ale i kvalitou té veřejné služby. Bylo by proto populistické říkat, že se v těchto společnostech hospodaří špatně. My v tuto chvíli čekáme na informace od našich zástupců v orgánech městských firem, abychom si mohli udělat závěr.

Jakou možnost máte z pozice předsedy kontrolního výboru tyto věci ovlivnit?

Kontrolní výbor se zaměřuje spíše jen na dodržování právních předpisů magistrátem a plnění úkolů schválených zastupitelstvem. Jeho vliv tedy není nijak zvlášť velký. Mnohem větší význam má pro účely kontroly Finanční výbor, jehož členem je za ANO i Milan Feranec. Ten vzbudil velikou nevoli koaličních politiků, když navrhl, aby výbor projednával účetní uzávěrky městských firem. Bylo nám řečeno, že se to přece nikdy nedělalo. Tato reakce nás zaskočila. Tvrzení, že společnost ve vlastnictví města není majetkem, který má město kontrolovat je absurdní.

Získávám pocit, že za ty miliony mohla být dávno postavena třeba hokejová hala. Dá se říci, kolik peněz se utratilo za nerealizované projekty?

Pokud jde o zimní stadion, musíme oddělit projekty, které známe z médií, ale do kterých investovala společnost, která vlastní pozemky kolem stadionu a strojovnu. Oni tvrdí, že do toho dali padesát milionů. Druhá věc ovšem je, kolik zaplatilo město Olomouc za nejrůznější studie, tato čísla nemám. Bude se ale jednat o statisíce, spíše o miliony.Situace kolem stadionu je dnes celkem patová. Zjednodušeně, městu patří ten plech, a beton pod plochou, ale nepatří mu strojovna, což je samozřejmě srdce celého stadionu. Na jednání jak celý problém jsem nebyli přiz-váni, tudíž celou odpovědnost za výsledek má rada města. Pokud se ale budeme bavit o dalších nerealizovaných projektech, do jejichž přípravy se už nalily peníze, dojdeme k částce dalších asi deseti milionů. A rozhodně nejde jen o známé projekty Olomouckého hradu a podobně. Je toho mnohem více.

Zazněly argumenty, že jedním z důvodů zvýšení daně z nemovitosti je pokles příjmů z hazardu.

To samozřejmě zazněly. A používají je Ti samí politici, kteří z Olomouce udělali město hazardu, se vším negativním, co k tomu patří. Je přeci šílené tvrdit, že financování kultury a sportu je závislé na příjmech z hazardu! V tom případě o zdravých městských financích nemůže být ani řeč. Politici z koalice moc dobře věděli jaká je struktura městských příjmů i výdajů. Slibovat nereálné jsme mohli z neznalosti my. Oni připravovali střednědobé rozpočtové výhledy, plánovali dlouhodobé investice, měli k tomu několikasethlavý úřednický aparát. Buď tedy nejsou kompetentní plánovat a řídit město a nebo situaci dobře znali, před voliči lhali o jeho finanční situaci a tajně plánovali zvýšení daní aby mohli plnit co naslibovali. Žádná ze stran koalice neřekla, že by se plánované programové investice měly vykrývat třeba právě stoprocentním zvýšením daně z nemovitosti. To by pravděpodobně složení zastupitelstva dnes bylo jiné a naše volební vítězství ještě výraznější. Teď tedy za špatné hospodaření olomoucké radnice musejí platit všichni obyvatelé města.

Kolik stoprocentní zvýšení městské kase přinese?

Doposud byl roční výběr daně z nemovitosti asi na úrovni osmdesáti milionů korun. Po pláno-vaném stoprocentním zvýšení této daně se tedy očekává příjem asi na úrovni sto šedesát milionů korun. Více než tahání peněz z kapes občanů a nesystémové škrtání ve výdajích bychom uvítali věcnou diskusi nad strukturálními změnami v rozpočtu města. Chybí mi strategie jak má hospodaření města vypadat za pět, deset nebo dvacet let. Toho se nám ale zatím nedostává. V kontextu těch pokut je potřeba změnit celou řadu věcí. Jen za loňský rok dostalo město za porušení rozpočtové kázně, tedy zákonných pravidel, pokuty za tři miliony. Což je informace sice dohledatelná, ale jen velmi obtížně, na městském webu.

Vlastimil Blaťák