Podaří se zachránit východní tangentu? Situace je vážná

Další krok ve snaze o záchranu projektu východní tangenty učinila v minulých dnech olomoucká samospráva. Prostřednictvím dopisu primátora Miroslava Žbánka se radní obrátili na vodoprávní úřad s podnětem na zrušení rozhodnutí z roku 2020, kterým se výrazně zpřísnily podmínky ochranného pásma vodního zdroje mlékárny Olma. Tyto nové podmínky v území fakticky znemožnily jakoukoliv stavební činnost a nastolily v něm režim stavební uzávěry. Přes ochranné pásmo však vede i trasa východní tangenty, klíčového obchvatu k odvedení tranzitní dopravy z přetížených čtvrtí.

Olomoucká městská rada tak navázala na svůj předchozí krok z podzimu loňského roku, kdy jako vlastník pozemků podala námitku vůči dalšímu rozšíření ochranného pásma vodního zdroje Olmy. Návrh na rozšíření podala sama mlékárna z koncernu Agrofert a podložila ho vlastním znaleckým posudkem.  Území se stavební uzávěrou se mělo tímto opatřením dále významně rozšířit o rozsáhlé pozemky podél výpadovky na Hranice sahající až po katastr Velké Bystřice. Jde přitom o jedno z klíčových rozvojových území krajské metropole. Na celý problém upozornil dopis opozičního zastupitele a olomouckého poslance Martina Majora, který vyzval samosprávu k podání námitek a zdůraznil závažnost situace. „Zabránění vyhlášení rozšíření pásma zároveň umožňuje i řešení následků minulých kroků v oblasti, které proběhly bez povšimnutí a tím záchranu projektu východní tangenty,” uvedl tehdy v apelativním dopise Major.  

Dle opakovaných vyjádření vedoucího odboru životního prostředí Petra Loyky by o námitce vůči rozšíření pásma měl vodoprávní úřad rozhodnou v průběhu března letošního roku. Ani případné zrušení záměru rozšíření pásma však neznamená řešení pro samotnou tangentu. Tu totiž znemožnilo již zpřísnění podmínek původního pásma, k němuž došlo bez povšimnutí všech zainteresovaných v době kovidové pandemie. Proto rada města nyní napadla i tento krok.

„Navrhujeme, aby vodoprávní úřad provedl z moci úřední změnu ochranného pásma 2020 tak, aby podmínky a omezení v ochranném pásmu 2020 byly v souladu s právním řádem České republiky, tedy aby bylo na území ochranného pásma zejména možné provádět stavební záměry a ostatní činnosti v souladu především s ustanovením §17 a §30 vodního zákona, tj. aby zrušil faktickou stavební uzávěru a podmínku kladného stanoviska provozovatele vodního zdroje“, vyzývá ve stanovisku primátor Miroslav Žbánek.

Přes zdroj pitné vody pro Prahu vede dálnice

Město tak naráží na to, že původní rozhodnutí vodoprávního úřadu upřednostnilo zájem ochrany vodního zdroje soukromé firmy vůči všem dalším veřejným i soukromým zájmům v území, včetně zájmu obyvatel městských částí na kvalitním životním prostředí, ohrožovaném hustou dopravou. Podmínky pásma znemožňují dokonce i opatření k boji proti důsledkům sucha v krajině, tedy jiný zájem na ochraně vod. Přes ochranná pásma vodních zdrojů přitom běžně vedou v České republice významné komunikace, dálnice D1 dokonce protíná vodní nádrž Švihov, klíčový zdroj pitné vody pro hlavní město Prahu. Veškeré stavby v navrhovaném rozšířeném pásmu kolem Olmy navíc podléhají souhlasu vlastníka vodního zdroje, který tak získal takřka postavení orgánu státní správy. „Podle obsahu podnětu uděláme adekvátní rozhodnutí. Jak jsem opakovaně zdůraznil, je úplně jedno, komu OLMA patří. Nás zajímá voda, ne svěřenecké fondy. Voda je nejohroženější složkou přírody, je nejvíce zasažena klimatickou změnou,“ zareagoval na podnět samosprávy vedoucí městského odboru životního prostředí Petr Loyka. 

Rychlé řešení sliboval každý

Důležitý obchvat města měl dle plánů z devadesátých let původně vést v bezprostřední blízkosti městských částí Holice a Hodolany přes území městské zástavby a podél ní. V letech 2004 a 2005 se však proti této trase postavila významná část obyvatel východních čtvrtí města. Nelíbilo se jim, že obchvat má vést přímo kolem jejich nemovitostí, odvolávali se na negativní zkušenost obyvatel obytných domů bydlících podél průtahu městem na Velkomoravské. Tehdejší vedení města v čele s Martinem Tesaříkem s nespokojenými obyvateli opakovaně jednalo a nakonec se rozhodlo vyjít jejich petici vstříc. Několik měsíců před podzimními komunálními volbami v roce 2006 schválilo pořízení změny územního plánu, která měla situaci komplexně vyhodnotit a stanovit pro obchvat novou trasu. Proces měl být původně rychlý, vstoupila však do něj příprava územního plánu kraje, který stanovil jako závaznou novou vzdálenější trasu tangenty kolem Bystrovan, zdlouhavé úřední schvalování ji však do územního plánu města promítlo až v roce 2010.

Všechny politické reprezentace Olomouce od té doby usilovaly o urychlení výstavby tangenty, prioritní investici pro Olomouc na jejich nátlak přislíbilo uskutečnit mnoho představitelů vlády. „Mám velký zájem na tom, aby byl termín podzim roku 2019 reálný,“ sliboval například v roce 2016 brzké zahájení stavby tehdejší premiér Bohuslav Sobotka. Přes další odklady se však ještě nedávno zdálo, že je vše na dobré cestě. Podařilo se vyřešit dokonce vyřešit problematické překlenutí aleje na Sv. Kopeček, kterou tangenta kříží. Stavba získala v roce 2022 klíčové rozhodnutí v podobě posudku EIA, hodnotícího její vliv na životní prostředí. Teprve na podzim loňského roku však vyšlo na povrch, že zpřísnění ochranného pásma vodního zdroje Olmy hodilo do stavby pověstné „vidle“ už v létě roku 2020. Na tangentu přitom už léta čekají obyvatelé Holice, Hodolan, Bělidel i Týnečku a řady okolních obcí, kteří do Olomouce dojíždějí do školy či za prací. „Denně trávíme v kolonách zbytečné desítky minut, lituju místní, kteří musí dýchat na Chválkovické exhalace z tisíců aut“, řekla Večerníku Martina N. z nedaleké Tovéře. Vývoj situace kole východní tangenty budeme pro vás Večerník i nadále sledovat.