NEKONEČNÝ PŘÍBĚH V Přerově rozhodovali o východním obchvatu Olomouce

Přerov – Přerovský magistrát rozhodl o tom, že společnost Olma nesmí blokovat výstavbu východního obchvatu Olomouce, který má odvést dopravu z přetížených částí města ve směru na Šternberk a Opavu. Z rozhodnutí však není zcela jasné, zda se takzvaná východní tangenta může začít stavět, protože v ochranném pásmu vodního zdroje Olmy mohou podle platné legislativy vznikat jen stavby související s vodním hospodářstvím. Úředníci z Přerova převzali kauzu kvůli možné podjatosti svých olomouckých kolegů.

Experti se shodují, že rozhodnutí úředníků není na první pohled jednoznačné a dává prostor pro práci právníků.  „Co to přesně znamená, se teprve ukáže v souvislosti s výkladem stavu, v jakém zůstane ochranné pásmo po této úpravě podmínek,“ míní jeden z odborníků, který se problematikou dlouhodobě zabývá.

V podobném duchu komentuje přerovský dokument Ředitelství silnic a dálnic ČR, které je investorem obchvatu. „Vyhlášku vydanou magistrátem analyzujeme. Aktuálně běží lhůta 30 dnů pro podání námitek a připomínek. Konečné stanovisko můžeme poskytnout po uplynutí zmíněné lhůty, kdy budeme zároveň znát způsob jejich vypořádání,“ citoval mluvčího ŘSD Miroslava Mazala portál Drbna.cz.

Představitelé přerovského odboru životního prostředí připomněli, že v lokalitě se střetávají dva veřejné zájmy, a to na úseku ochrany podzemních vod a úseku dopravní obslužnosti území. 

Nová čtyřpruhová komunikace má odvést hustou tranzitní dopravu z městských čtvrtí Holice, Hodolany, Bělidla, Chválkovice a Týneček. Východní tangenta propojí D35, I/55, I/46 s napojením na Opavu (I/11, I/56) a dále na Polsko. Záměr projektu důležitého obchvatu Olomouce schválily příslušné organizace v roce 2015. V roce 2027 by chtělo Ředitelství silnic a dálnic získat stavební povolení a vybrat stavební firmu. Více než sedmikilometrová trasa se dlouhodobě potýká s problémy při přípravných procesech. Jedním z hlavních důvodů je ochranné pásmo vodního zdroje mlékárenského podniku Olma.