Dvaatřicetiletá dáma Olomoucká zoologická zahrada se rozloučila s medvědicí Bárou

32 let je požehnaný věk, zvlášť pokud se pojí se životem malajského medvěda. Samice Bára byla tváří olomoucké zoo od 10. června 1988. Vítala návštěvníky mezi prvními. Několik let dokonce zahajovala i oblíbená komentovaná krmení. Její život však poslední týdny už nebyl plnohodnotný. Ba co víc, chřadla před očima, přestala přijímat potravu a jakékoliv setrvání na tomto světě jí přinášelo už pouze útrapy.

„Proto jsme se po dohodě s ošetřovatelkou, zoologem a veterinářem rozhodli zajistit Báře důstojný odchod,“ vysvětluje ředitel zoo Radomír Habáň.

Chov v ZOO Olomouc

Bára se narodila patrně v roce 1987 ve Vietnamu. Do Olomouce se dostala v roce 1988. Traduje se historka, že byla zabavena tamním pašerákům a směnou za trabant přivezena se svým budoucím partnerem Oskarem do ústecké zoo a z ní už do té olomoucké. Oskara později nahradil Toro, celkem s nimi přivedla na svět 3 mláďata.

Rozmnožování malajských medvědů v zajetí je obtížné, o to většího věhlasu se díky Báře Zoo Olomouc dostalo. Na stáří jsme ji ponechali domov, na který byla přivyklá. Současně ale toto zařízení dnes už neodpovídá chovatelským standardům, a je potřeba postavit expozici novou. Do doby, než se tak stane, nebude chov medvědů malajských obnoven.

Obecné informace

Žlutooranžová skvrna na hrudi mu u Angličanů vynesla přezdívku „sluneční medvěd". Jedná se o nejmenší druh medvěda, jediný krátkosrstý, žije u rovníku. Samice váží cca 40, samec pak 60 kg. Řadí se k všežravcům, miluje med, ovoce, nepohrdne hmyzem, drobnými savci, ač živočišná složka tvoří minimum jeho potravy. U nás dostávala i kuřecí maso a rybu. Svůj dlouhý jazyk vysune až na 25 cm, aby se dostal k potravě. Umí skvěle šplhat, drápy mu pomáhají v lezení na stromy, také jimi vyhrabává termitiště. Hnízda si dělá ve větvích stromů. Žije samotářsky, samec se samicí se potkává pouze v období páření. Kolem krku má velmi volnou kůži, která mu slouží jako obrana v nebezpečí při setkání s tygrem, neboť se při jeho útoku může otočit a vymanit ze sevření.

Ohrožení v přírodě

Přirozený domov medvědů malajských vlivem kácením deštných pralesů a vysazováním palmy olejné se zužuje. Medvědi jsou také odchytáváni pro chov na farmách, kde se jim odebírá žluč. Na smyšlené účinky medvědí žluče se bohužel odvolává i tradiční čínská medicína, která medvědí žluči přisuzuje léčivé účinky. Současný vývoj ukazuje, že čínská vláda dlouhodobě počítala s tímto "medvědím průmyslem“. Život medvědů v těchto farmách je však neúnosný. Jsou drženi v malých klecích, kde se nemohou ani otočit a jsou dvakrát denně podrobeni odebírání žluči. K zajištění pohodlného přístupu ke žlučovému měchýři medvědů je v krajině břišní proveden řez, který vytváří průchod až k měchýři. Tento průchod je otevírán dvakrát denně pomocí trubice nebo kovové tyčinky, které umožňují průtok žluči. Někdy je katétr zaveden trvale. Medvědi bývají také znehybněni v železných korzetech.

"Dle ošetřovatelek Veroniky Peterkové a Anety Rakusové byla Bára hodná a přátelská. Báro, byla jsi nejen sluneční medvěd, ale i naše sluníčko. Tak utíkej někam, kde Ti zase bude svítit a hřát Tě. A v Praze pozdravuj Oskara," řekla mluvčí zahrady Iveta Gronská.