Časová kapsle Červeného kostela vydala svá tajemství. Co v ní je?

Během probíhající rekonstrukce Červeného kostela v centru Olomouce vyzvedli historici v pondělí 9. srpna z kostelní makovice časovou kapsli, která ukrývá poselství budoucím generacím. To vše se odehrálo za přítomností zástupců vedení knihovny i Olomouckého kraje, který je zřizovatelem instituce. Cílem probíhající rekonstrukce je vybudovat moderní prostor se zázemím pro návštěvníky vědecké knihovny a pro pořádání společenských a kulturních akcí.

Ve schránce byly kromě poselství budoucím generacím ukryté také historické dokumenty a vzorky dobového tisku. A to jak z roku 1902, kdy byl kostel otevřený, tak z roku 1988, kdy probíhala dosud poslední rekonstrukce. Časová kapsle se teď na čas dostane do depozitáře Vědecké knihovny Olomouc.

„Každé vyzvednutí pouzdra je mimořádně vzácná událost. Kostel byl dostavěn v roce 1902 a samotné pouzdro bylo poprvé vyzvednuto až v roce 1988, a to zcela náhodně,“ uvedl přímo k významu události Josef Suchánek, hejtman Olomouckého kraje.

Každá generace ve schránce něco zanechává, proto se i teď řeší, co zanechají současní představitelé pro budoucí generace.

„Sejmutí schránky v nás přirozeně provokuje úvahy o tom, co bychom příštím generacím měli odkázat my,“ dodal Jan Žůrek, krajský radní pro oblast kultury a památkové péče.

Rekonstrukce Červeného kostela

Rekonstrukce Červeného kostela má být podle plánů hotová příští rok. Na realizaci proměny pracuje kromě kraje také samotní vědecká knihovna a Národní památkový ústav. Opravou projdou například i boční chóry, díky čemuž se navýší kapacita kostela na 271 osob. Cena za rekonstrukci by se měla pohybovat přes 140 milionů korun. Další miliony si pak vyžádá vybavení a adaptace interiéru.

Historie Červeného kostela

55 metrů vysoký kostel byl postavený ve stylu severoněmecké cihlové novogotiky. Projekt kostela a samotnou stavbu řídil Franz Böhm. Projekt vypracoval v roce 1898, stavba začala v roce 1901 a skončila o rok později. Jako kostel sloužil několika církvím do roku 1959, než jej stát předal Univerzitní knihovně. Ta jej začala využívat jako sklad knih a k těmto účelům slouží dodnes. Z původní stavby se v interiéru dochovala dřevěná kazatelna, varhany jsou k vidění v chudobínském husitském kostele. Od doby, kdy je využívaný jako sklad knih, se do něj podívala veřejnost jen ve dvou případech. A to v letech 2004 a 2005, kdy byl zpřístupněný v rámci Dnů evropského kulturního dědictví.